Cla paradoxně podpořila evropský průmysl. Efekt je však dočasný

Zavedení celních opatření ze strany USA mělo původně negativní dopad na evropský průmysl, zejména v Německu a dalších středoevropských ekonomikách, jako je Česko, Slovensko a Maďarsko. Nicméně snaha amerických spotřebitelů a podniků předzásobit se zbožím před účinností cel vedla k dočasnému nárůstu výroby v evropském průmyslu, což na začátku roku přispělo k růstu evropských ekonomik.

V prvním čtvrtletí letošního roku zaznamenala ekonomika eurozóny mezičtvrtletní růst o 0,4 %. K tomuto výsledku přispěly i volatilní údaje z Irska, kde HDP vzrostl o 3,2 %. Mezi hlavními ekonomikami eurozóny vedlo Španělsko s růstem o 0,6 %, následované Itálií (+0,3 %), Německem (+0,2 %) a Francií (+0,1 %). Tyto výsledky jsou pozitivní, zejména vzhledem k tomu, že Německo a Francie zaznamenaly v závěru loňského roku pokles.

Česká ekonomika zaznamenala mezikvartální růst o 0,5 %, zatímco maďarský HDP klesl o 0,2 %. Tento pokles v Maďarsku nastal ještě před plným dopadem obchodních válek. V následujících týdnech se očekávají údaje o výkonnosti polské a slovenské ekonomiky, přičemž Slovensko by mohlo těžit z efektu předzásobení, zejména díky svému automobilovému průmyslu a exportu do USA.

Ačkoli obchodní války dočasně podpořily průmyslovou produkci, jejich negativní dopady se již začínají projevovat v odkládání investičních rozhodnutí firem. To se odráží ve zhoršené náladě průmyslníků. Očekává se, že v nadcházejících měsících se tato slabost projeví v poklesu nových zakázek a následně i ve výrobních číslech, přičemž nejvýraznější dopad se očekává ve druhé polovině letošního roku.

Je důležité sledovat tyto ukazatele, které poskytnou vhled do negativních dopadů cel a umožní rychlou diagnostiku stavu ekonomik. Zhoršující se situace v průmyslu by mohla celkově zpomalit růst eurozóny a podle odhadů by mohla českou ekonomiku stáhnout do mírné recese ve druhé polovině roku.